SMRT nás inspiruje k intenzivnějšímu prožívání ŽIVOTA. V jeho první třetině až polovině si připadáme nesmrtelní a máme pocit, že je na všechny činy a prožitky (ale také důležité změny) ještě tuna času. Jenže když pak začnou odcházet naši blízcí, přátelé, spolužáci…najednou si začneme uvědomovat, že vlastně NIKDY NEVÍME dne ani hodiny.
Já proto už delší dobu nic neodkládám a žiju naplno, pravdivě a co nejvíc v souladu sama se sebou. Říkám milovaným lidem, že je miluju :-**heart*, s kým se chci setkat a jenom trochu to jde, s tím se rovnou domluvím na pevný termín, v diáři mám na každý den 1-3 KROKy, které mě pravidelně posouvají k mým cílům (nezdržuju se sledováním televize a raději si postupně tvořím svůj ideální život), a každý den “UZAVÍRÁM” tak, abych s ním byla spokojená, i kdyby měl být třeba už můj poslední.
Nikomu se zbytečně “nezavděčuju” a nesnažím “zalíbit”, nejdu proti svým hodnotám a dobře se o sebe starám (protože o koho jiného má smysl kvalitně pečovat?). Ne všechno a ne pořád se mi daří na 100%, ale jsem se svým životem v posledních 4 letech VELMI spokojená.
Dává mi též smysl prostřednictvím originálního Lvího webu https://www.jolanafiserova.cz/ či FB skupiny S Jolčou o životě https://www.facebook.com/groups/1786914764944708/ sdílet svoje zkušenosti s těmi, kteří se jimi chtějí inspirovat.
Pokud se ještě neznáme “zblízka”, zajděte se podívat 🙂 Ale přesně v duchu tohoto příspěvku – neodkládejte to 😉 Protože jste PROMARNILI každý den, jehož potenciál jste kvůli svému neřešenému STRACHU A POHODLNOSTI dostatečně nevyužili. A nikdo už vám ten čas nevrátí.
Otázka k zamyšlení pro vás: Kontrolujete pravidelně, třeba vždy na konci měsíce, kde jsou ve vašem životě ještě rezervy?
Jolana Fišerová
