Když najdete křídla, dává to všechno větší smysl. Příběh zaskočené vědmy.

Slyšela jsem, jak k nám promlouvá Terezin hlas a jak říká, že máme zavřít oči a zklidnit svůj dech.
Terezka nás vedla meditací a já vstupovala do svého duchovního srdce. Vnitřním zrakem jsem viděla nádherný obraz.
Celý prostor, kde jsem se nacházela, voněl trávou. V dálce jsem viděla strom. Tenhle strom ale nebyl jen tak obyčejný.. Byl zvláštní svým zrcadlením. Z kořenů vyrůstal kmen  a ten se dál košatil do nádherného větvoví. A zároveň z těch samých kořenů vrůstal kmen směrem do země a i tam se košatil.

Dost by se mi v tu chvíli hodil výklad karet, abych věděla, co bude dál 😉
Najednou jsem se všimla, jak se celý obraz proměňuje a roztáčí. Strom si mě přitahoval k sobě. Vtahoval mě do bodu mezi kořeny, přesně uprostřed. Neměla jsem šanci vzdorovat a ani jsem o to nestála. Cítila jsem, že jsem do středu vtahovaná záměrně a že tam patřím. Už jsem neslyšela Terezku, co říká. Vize, která mi běžela před očima a kterou jsem prožívala v těle, byla silnější a celou mě pohltila.

Všude bylo nádherné světlo.
Jako by ta místnost pulzovala vlastním životem. Možná to bylo mé srdce, možná nebe. V tu chvíli jsem jen věděla, že jsem v místě, kde je BEZPEČÍ nejsilnější esencí. Uprostřed toho byla krásná bílá lavička a na ní seděla bytost, kterou jsem nikdy předtím neviděla. Vysoká, vypadala jako mimozemská, měla světle fialovou barvu, sem tam tyrkysovou a bílou. Jako by v ní ty barvy proudily tak, jako v nás proudí krev. Bylo to neuvěřitelné. Mluvila ke mně pomocí telepatie.

„Vracíš se pro to, cos tady zapomněla.“
Šla jsem k ní a sedla si. Ona položila moji hlavu do svého klína. Plakala jsem. Cítila jsem, že se mi slzy kutálejí po obličeji a ona je něžně stírá. Mluvily jsme spolu o mém poslání. Říkala jsem jí, že je někdy těžké být kartářka a vědma. Nebyla to moje volba, ale moje poslání si mě našlo. A také, že to někdy moc bolí. Je totiž dost náročné prožívat sama na sobě příběhy mých klientek. Konečně jsem to někomu mohla říci. Nestála jsem o to být vědmou. Tak proč? Byla jsem plná emocí, a tak jsem si s důvěrou postěžovala andělské bytosti. Ulevilo se mi.

„Být kartářka nebo vědma je součástí tvého života víc, než si myslíš. Kdysi jsi tu s námi žila. Byla jsi jako my a tohle ti patřilo. U vás jsi ale zapomněla, že máš tohle.“

 Najednou jsem viděla, jak roztahuje svá křídla, která jsem dosud nespatřila. Byla nádherná. Ne taková, jaká mají andělé v mé mysli. Byla jiná. Silná, ale zároveň křehká. Byla plná světla a  pulsujících barev.

Uviděla jsem anděla, který byl nádherný.

„Tvým úkolem je být tím, kdo ve skutečnosti jsi. Být bytostí světla, být andělem, který lidem dává odvahu, sílu, naději a ukazuje jim cestu k lásce. Jsi jednou z nás, jen ses rozhodla svých křídel vzdát. Uvěřila jsi v to, že jsi zlá a že si je nezasloužíš. Dnes jsi sem byla přivedena a já ti je zase vracím. Patří ti.“ A s těmito slovy mi je podávala.

Věděla jsem, že mi patří. Najednou vše v mém životě dávalo smysl. Ve chvíli, kdy jsem se rozhodla křídla přijmout, vyrostla z mých zad. Jsou nádherná, silná a zároveň křehká. Přijala jsem, kdo jsem a co je mým úkolem tady.

Být vědma je jen způsob, jak mám předávat své poslání.
Od dětství do nedávné doby mi všichni říkali, že jsem čertice, ďáblice a čarodějnice. A ono ne, já mám svá křídla, která jsem v putování časem odložila z pocitu viny. Dnes jsou zpět. Aniž by to Tereza v sále tušila, její meditace byla pro mě vstupní branou pro křídla.
Od té doby se cítím lépe a hlavně celistvěji. Setkání s bytostí světla, které mi Tereza nevědomě zprostředkovala, mě zase posunulo o kousek dál. Odhalilo mi další střípek mého vnitřního světa, kam se tak ráda a často vydávám, neboť se mi pak radostněji žije v Tady a Teď.

A jaké je vlastně to mé poslání?
V meditaci jsem si intenzivně prožila, že je to vytváření pocitu bezpečí, důvěry a prostoru, ve kterém mohou být ženy autentické a sdílet své pocity. Název mé facebookové stránky Nejsi v tom sama, je přesně to, co mé poslání vyjadřuje. V tom, že jsem vědma a průvodkyně žen, vidím najednou poslání a ne jen vůli osudu.
Po tomto doslova mystickém zážitku se skrze mě z andělské říše vytvořil e-book Roční průvodce vnitřním světem.  Dokud nebylo napsané poslední písmenko, pořád jsem slyšela, jak mi šeptají vzkazy, které v e-booku prostě musely být.
 Terezka připravila program, ve kterém vám pomůže křídla objevit. Mně je pomohla nevědomě objevit už před několika měsíci. Mít svá křídla můžete i vy>>

S roztaženými křídly jsem vytvořila MĚSÍČNÍK

Vice se o něm dozvíte, když kliknete na obrázek.