Holka, prober se! Ujíždí ti vlak!
vložila 28.2.2017

Holka, prober se! Ujíždí ti vlak!

Sedím v kavárně s Evou. Venku je příjemně sychravo, vše je zabalené do jemné přikrývky. Příroda ještě odpočívá po náročné zimě, probouzí se pomalu. Těším se na jaro, sluníčko, vůni posekané trávy, výlety, pak léto, opalování, koupání…

„Ujíždí ti vlak, holka!“, slyším Evu, jak na mě skoro křičí.

Cože? Jaký vlak? Já dnes nikam nejedu. Poslouchám ji, chrlí jednu větu za druhou. Aha, už rozumím. Mám dvě malé děti, žiju s nimi sama. Před dvěma lety jsem se rozvedla. Jejich tatínek si je bere každý týden, buď na přespání, nebo na celý víkend. Je to bezva. Jako táta funguje skvěle, holky jsou šťastné a já mám pravidelně čas pro sebe. To Eva nemá. Pracuje, má rodinu, manžela, víkendy tráví doma, uklízí, vaří, pořád něco řeší. V pondělí jde do práce uřícená a strhaná. Je zázrak, že se mnou vyrazila na kávu.

Já to měla také. Dům se zahradou, jedno dítě, druhé dítě, vaření, uklízení, prohlídky u pediatra, kroužky, neustálý stres, klasický kolotoč. Pak nastal velký třesk a můj malý Vesmír se otřásl v základech a začal se měnit, kompletně. Eva dál chrlí jednu větu za druhou a mě se před očima odvíjí můj život. To, co nikdo nevidí. Co nikdo možná nechce vidět. Dostala jsem hodně facek, hodně jsem si poplakala. Vše mohlo být jinak… Jistě mohlo, ale není. Snažila jsem se, pak přehodnotila, rozhodla se a rozvedla.

A jaký můj život vlastně je? Skvělý! Svobodný, hodně svobodný, čistý a prostorný. Plný zkušeností, možností, zodpovědnosti a moudrosti. Věcí, které si vybírám já, ne druzí. Nejsem osamělá, sama možná, ale ne osamělá. Mám rodinu, přátele, kolegy. Jsou to lidé, kteří mě berou takovou, jaká jsem a já můžu brát je takové, jací jsou. Nebojují, umí spolupracovat. Mám dvě skvělé a zdravé děti. Zdravé tělo, ruce a myslící hlavu. Když mě navštíví smutek, strach nebo nemoc, dáme spolu kafe, prohodíme pár slov a opět se rozloučíme. Muži v mém životě mají také své místo. A není jich málo. Právě naopak. Je jich víc než dost. A všichni si nesou velký pytel emočního odpadu. Každý jeden je skvělý chlap, ale tyto odpadky z něj dělají nepříjemného společníka pro život.

Já svůj starý přeplněný pytel emočního balastu vysypala. A nově ho odnáším z domu pravidelně. Těším se na muže, který to dělá stejně. To pak bude výzva. Zaujmout a udržet si takového muže. Zatím si spokojeně cestuji vlakem, který se mi líbí, který jsem si sama vybrala. Potkávám lidi, vychovávám své děti i sebe  A užívám si život se vším, co k němu patří.

Konečně ženu přede mnou poslouchám a dochází mi, že nemluví o mě, ale o sobě, jen si to neuvědomuje. Evi, zastav se konečne!

Možná ti právě „ujíždí vlak“...

 

Hezký den 

Silva

Nahlásit obsah

Co je s obsahem v nepořádku?

Sdílet obsah

Vyberte ze svých kontaktů

Čtěte také
Místo, kde můžeš psát a diskutovat (6)
Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
20.6.2017
pocit ujíždějícího vlaku měl snad každý z nás
1.3.2017
Pěkně napsané.
3.3.2017
Děkuji. On ten život nakonec je pěkný
3.3.2017
To je.
1.3.2017
to mi něco připomíná
3.3.2017
1.3.2017
Moc krasne napsané....a oni si všichni myslí, jak vám není samotné ouzko, že )) to znám
3.3.2017
Tak nějak. Bez partnera smutno samozřejmě je, jen bych ráda životního partnera Jinak je život moc fajn
Místo, kde můžeš psát a diskutovat (6)
Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
20.6.2017
pocit ujíždějícího vlaku měl snad každý z nás
1.3.2017
Pěkně napsané.
3.3.2017
Děkuji. On ten život nakonec je pěkný
3.3.2017
To je.
1.3.2017
to mi něco připomíná
3.3.2017
1.3.2017
Moc krasne napsané....a oni si všichni myslí, jak vám není samotné ouzko, že )) to znám
3.3.2017
Tak nějak. Bez partnera smutno samozřejmě je, jen bych ráda životního partnera Jinak je život moc fajn